Meduňka lékařská
Meduňka lékařská je u nás pěstovaná trvalka obvykle dorůstající do výšky 40 – 60cm. Kvete drobnými květy v úžlabí listových přeslenů. Květy mají nejčastěji bílou barvu, jsou ale i bleděmodré nebo růžové, zřídkakdy žlutobílé. Lodyha je čtyřhranná, žláznatě chlupatá až téměř lysá. Listy jsou řídce chlupaté, svrchu sytě, na rubu světle zelené, pilovitě zubaté s široce vejčitou čepelí. Rostlina před rozkvětem voní po citrónu a po odkvětu nepříjemně páchne.
Meduňku je možné zaměnit s některými druhy rostlin z čeledi hluchavkovitých (např. hluchavka bílá), zpravidla ji však poznáme podle citrónové vůně, kterou jiné rostliny z této čeledi nemají.
Meduňka lékařská je medonosná rostlina (její název vychází z řeckého melissa = včela), která je zimovzdorná a velice vytrvalá. Meduňka tiší bolesti, posiluje nervy, tlumí křeče, upravuje krevní oběh, srdeční činnost a uklidňuje trávicí ústrojí. Meduňku používali již Staří Římané, kteří ji nazývali apiastrum – hvězda včel a jako hlavní surovinu pro výrobu karmelitských kapek v 17. století také řád pařížských bosých karmelitánů. Směs bylin a koření obsažená v těchto kapkách působí především při zažívacích potížích. Meduňka se přidává do benediktýnky, což je aromatický likér oblíbený u francouzských benediktýnů
